UN Women na konci roku 2020 vydalo krátkou studii o dopadech pandemie na muže a ženy – FROM INSIGHTS TO ACTION: GENDER EQUALITY IN THE WAKE OF COVID-19.
Proč bychom si podobné zprávy měli přečíst?
Dávají nám zpětnou vazbu a popisují budoucí výzvy, s kterými se budeme vyrovnávat. Podobné studie jsou tu proto, aby nám popsaly konsekvence různých světových událostí.
V roce 2020, kromě pandemie, světem hýbal například požár v Austrálii, uprchlické tábory na hranicích Evropy (Turecko, EU), vražda George Floyda (USA) a právě pandemie (celý svět). Všechny uvedené události ovšem (zcela srozumitelně) byly odsunuty do pozadí a zůstala nám jedna – Pandemie COVID-19.
Report UN Women, který vyšel na konci roku 2020, se věnuje právě pandemii a jejím dopadům na ženy a muže. Jedná se také o první oficiální studii v době, kdy pandemie ještě trvá a její konec není v dohlednu. Studie není podrobná, jak bychom očekávali (například podrobné dělení dle států), což je ovšem samozřejmé. Za prvé, analyzovaná situace přetrvává a čísla nejsou konečná, budou známa až po odeznění pandemie, kdy jednotlivé státy začnou dávat dohromady data. Za druhé, na podrobnou analýzu je třeba více času a časový odstup pro zpracování dat. Nicméně, již tato první zpráva nám dává vodítko, kam nasměrovat pozornost a jaká opatření je třeba začít realizovat a to bez ohledu na to, že pro státy EU její první doporučení není tolik relevantní.
Co ve studii najdeme?
Je nutné si opět připomenout, že ve světě, kde přetrvávají nerovnosti (nejen) mezi muži a ženami, budou dopady pandemie rozdílné. Tentokrát však první prezentovaná čísla nevykazují obvykle velmi výrazné rozdíly. Dalo by se až říct, že pandemie je první “férová” katastrofa postihující nás všechny bez rozdílu pohlaví.
Studie upozorňuje na nedostatečnost dat, kdy do července 2020 chyběla data dělená dle pohlaví. Muži, podle dostupných dat, mírně převládali mezi pacienty (53 %) ve skupině do věku 85+ a podle očekávání ženy pak ve skupině 85+ (63 %). Pro ty z vás, co se genderovým studiím věnujete, zcela obvyklý výsledek.
Studie upozorňuje na to, že mezi pacienty nakaženým COVID-19 je více lidí spadající do nižších vrstev (chudí) a marginalizované skupiny. Opět, výsledek, který nepřekvapuje (bohužel).
Studie také upozorňuje na fakt, že během pandemie vzrůstá počet obětí domácího násilí. Tato tendence je známá i z ČR. Na situaci upozorňovaly v roce 2020 neziskové organizace v čele se Sociologickým ústavem (např. tisková zpráva z 7.7.2020 Domácí násilí za COVID-19: Když z pasti není úniku (a pomoc funguje jen někdy)).
Dále studie upozorňuje, že výrazně větší dopad pandemie je na feminizované obory a proto je kruciálním věnovat se pracovnímu trhu a nastavit pomoc tak, aby zohledňovala genderovou nevyváženost trhu. Tato situace existuje i v ČR. Dlouhodobě na ní opět upozorňují neziskové organizace, které se tématu věnují, jde především o oblastí školství, zdravotnictví, sociálních služeb, neziskového sektoru, poradenství a vzdělávání, kde i v ČR dominují ženy.
Studie také upozorňuje na to, že bude vzrůstat rozdíl mezi bohatými a chudými. Nerovnosti se budou zvětšovat. Podle našich zkušeností z ČR bude situace opět nést výrazný genderový aspekt a s dopady pandemie se budou déle vyrovnávat ženy. Z tohoto důvodu je nutné již nyní veškerou snahu směřovat na taková opatření, která zohledňují postavení mužů a žen na trhu práce (např. zdanění práce, odměňování ve feminizovaných oborech, diskriminace na trhu práce).
Jaká jsou doporučení UN Women?
Studie jmenuje šest oblastí, kam je nutné směřovat aktivity spojené s odstraňováním dopadů pandemie.
- Ochrana zdraví žen, zvýšená opatření směřující do pečujících zaměstnání, jako je zdravotnictví a sociální služby, ochrana reprodukčních práv a hlavně opatření směřující k pomoci obětem domácího násilí.
- Podpůrná ekonomická opatření směřující na ženy v ohrožených skupinách – jako jsou ženy ohrožené tzv. příjmovou chudobou a opět ženy v pečujících zaměstnáních. A také na opatření, která pomohou ženám lépe přerozdělovat zátěž spojenou s péčí o rodinu a domácnost.
- Opatření směřující k řešení dopadů pandemie na pracovní trh – aktivity směřovaná například ne rozdíly v odměňování, ubývající pracovní místa ve feminizovaných oborech, nebo v ČR nerovné postavení žen v oborech, kde přetrvává (nebo převládá) systém práce na OSVČ, která je méně stabilní a byla více postižena poptávkou na trhu práce.
- Změny v sociálních systémech tak, aby se vyrovnal rozdíl v jejich čerpání mezi muži a ženami. V ČR musí být pozornost věnovaná například penzijní reformě, sociální podpoře.
- Opatření směřující k odstraňování domácího násilí a podpoře péče o přeživší domácí násilí (v angličtině home violence survival). V ČR je zcela minimální podpora pro ženy (a muže), kteří si prošli domácím násilím včetně služeb, které pomáhají návrat jednotlivcům a rodinám zpět do běžného života (např. chráněné bydlení, zdravotní a psychologická podpora, ekonomická podpora) nebo zajišťují právní nápravu (soudní rozhodnutí v oblasti domácího násilí a násilí na ženách).
- V neposlední řadě pak UN Women volá po genderových statistikách, které přesněji zobrazují dopady na ženy a muže.
Pandemie není u konce, ale se začátkem roku 2021 je třeba se začít připravovat na to, co s českou (i světovou) společností bude, po jejím odeznívání. Za mě osobně bychom mohli začít třeba s tím, že začneme analyzovat data spojená s onemocněním COVID-19 a nově také sledovat adresování očkování v ČR, samozřejmě podle pohlaví. ČR by také měla začít připravovat takové balíčky ekonomické pomoci, které budou zohledňovat mikro- podnikání. Myslím, že úkolů na rok 2021 máme dost.
Genderová expertka
